O strachu

Strach patří nevyhnutelně k našemu životu a každý z nás se s ním setkáváme. Strach patří k naší existenci a vždy signálem a varováním před nebezpečím a současně má charakter výzvy ho překonat.

Můžeme se mu pokusit vyhnout, utlumit nebo vytěsnit ho, můžeme se ho snažit zamaskovat, rozvinout protisílu jako je odvaha, poznání, důvěra, láska, pokora, naděje, a další. Toto nám pomůže strach přijmout, vyrovnat se s ním a zvítězit nad ním. Zvládnutí strachu znamená vývojový krok a růst. Vyhýbání se strach naopak stagnaci.

Ale tak jako nepřestává existovat smrt, když na ni nemyslíme, nepřestává existovat ani strach. Každý člověk prožívá své osobní formu strachu, která patří k jeho povaze, k jeho formě lásky a má svoji historii, která prakticky začíná s naším narozením.

Každý krok našeho vývoje je spojen se strachem a úzkostí neboť nás vede k něčemu novému, co jsme dosud neznali a neprožívali. Vlastně všechno nové, neznámé obsahuje vedle kouzla nového, radosti z rizika a potěšení z dobrodružství také strach a úzkost.

Protože náš život směřuje stále do něčeho nového a neznámého provází nás úzkost ustavičně. A nevíce se dostává do vědomí ve zvlášť důležitých úsecích našeho vývoje, kdy musíme opustit staré, důvěrně známé cesty a zvládnout nové proměny.

Ráda bych Vám v dalších článcích napsala něco o různých druzích strachu a jak se projevují v životě, vztazích a chování lidí.

Příště napíšu něco o strachu z odevzdání se.

Andrea Dutková